Kontaktní spojení
-
Městský úřad Třebenice
Paříkovo náměstí čp. 1
411 13 Třebenice
Telefon: 416 594 301
Email: meu.trebenice@iol.cz
IČO: 00264521
B.ú.: 19-6122471/0100
Úřední deska
-
"Elektronická Úřední
deska", která vyhovuje dle zákona č. 500/2004 Sb.) Správnímu řádu a je
shodná svým obsahem běžné Úřední desce.
-
Upozornění: Na Úřední desce obce se nacházejí jen ty
dokumenty, které podléhají zákonné lhůtě o zveřejnění. Po datu platnosti Úřední
desky se dokumenty přesouvají do tzv. "Archivu dokumentů".
-
Povinně zveřejňované informace: Povinně zveřejňované informace
podle vyhlášky č. 442/2006, která stanoví strukturu informací zveřejňovaných o povinném
subjektu dle § 5 odst. 1 a 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím,
ve znění pozdějších předpisů.
Anketa
Důležité odkazy
- ZŠ Třebenice
- SDH Třebenice
- Místní knihovna Třebenice
- Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Třebenicích
- Ústecký kraj
- Město Litoměřice
- Město Lovosice
- Portál státní správy
- Města a obce online
- Řešení životních situací
- Telefonní seznam
- Jízdní řády ČR
- Poštovní směrovací čísla
- Státní sociální podpora
- Zákony a právo
- Úřad práce Litoměřice
Zajímavé odkazy
Vítejte u nás
Město leží na hranici CHKO České středohoří (228 m.n.m.), dominantou je vrch Košťálov se zříceninou raně gotického hradu téhož jména. Leží na trase z Lovosic (7 km) do Mostu (30 km).
Turistické zajímavosti
Muzeum českého granátu
Bývalý luteránský kostel v Třebenicích je sídlem Muzea českého granátu,
jehož expozice se zaměřují na historii kraje, těžbu a zpracování českého granátu,
historické a současné granátové šperky. Základem se stala sbírka zdejšího lékaře
a vlastence MUDr. Václava Paříka.
Zajímavostí je mimo jiné největší český granát (pyrop), kolekce šperků Ulriky von
Levetzow, lásky J.W.Goetha, a mětská viniční kniha.
Granáty si návštěvníci mohou nejen prohlédnout, ale i sami nasbírat přímo před
muzeem či v dovezeném granátovém písku.
Zřícenina hradu Košťálov
Hrad Košťálov byl vybudován na strmém čedičovém ostrohu, nad důležitou
obchodní cestou do Saska, ale kdy to bylo se zatím nikomu nepovedlo doložit.
První písemná zmínka o něm pochází z roku 1372, nezmiňuje se však o jeho
držiteli, ale o tehdejším purkrabí Alešovi mladším ze Slavětína. Tento příběh
zaznamenal kanovník svatovítské kapituly Beneš Krabice Veitmile ve své kronice:
"Roku 1372, měsíce července, přihodilo se tak, jakž lidé obyčej měli, na ten
čas rozpustile choditi v krátký sukničkách, majíce na nohou zobanovité střevíce
neboli s dlouhými nosci, a chtě Pán Bůh ukázati, že jemu se to nelíbí, dopustiti
ráčil dne jednoho veliké hromobití. V tom udeřil blesk na zámek, jež slove
Košálov, jinak Košťálov a purkrabímu Alešovi ze Slavětína ty zobce neboli nosce,
též i manželce jeho, na nohách obou jedním udeřením urazil, však nohám jejich
pranic neuškodil." Tato pověst o pyšném a samolibém hradním pánu se v různých
obměnách traduje dodnes. V jiné písemnosti se zase píše o Petrovi z Košálu
(či Košálova). Není z ní ale jasné, jestli se jméno vztahuje k hradu nebo ke
vsi.
